Jitka Teubalová
Jitka Teubalová
Jitka Teubalová (born in Ivančice, Czech Republic) studied in Brno and Silesia, lived in Prague for ten years, and has lived in Buenos Aires, Argentina, for more than fifteen years. In other words, she is a photographer who is connected by two worlds: the Czech culture, where she comes from and feels a part of, and the Argentine culture, which has embraced her and nourishes her through its differences. This is essential to understanding her perspective, sensibilities, and themes that have attracted her over the years while also continuously changing.
During her photography studies, which coincided with her life in Prague, Jitka worked with intertextuality and dealt with “Latin American” topics, which was reflected in self-portraits based on paintings by Frida Kahlo or the Mexican lottery. At that time, she was still taking photos with an analog camera, developing them and manually intervening in them. While still a student, her first daughter Ema was born, and this circumstance, motherhood, led her to explore the theme of the Madonnas, not from a historical point of view, but rather to reinterpret this iconography from a contemporary perspective. This series, (this time digital) which she called “Her”, thus stripping the images of religious overtones and celebrating the sacredness of motherhood, had a strong impact on her surroundings and was exhibited in several cities and countries. It included an edition of photographs in the form of “ little cards”, used in a performance she made in the Buenos Aires metro, entitled “Madonnas Underground”. In the series we can see traces of the Western iconographic tradition, but also a specific approach to portraiture and a constant (as already evident in previous works) attention paid to the set, costumes and lighting.
After three years of working on the project “Her”, Jitka and her family moved to Buenos Aires, where she lives and works to this day. Shortly after (in 2010), she became pregnant with her second daughter, Ludmila, who was immortalized in one of her last “Madonnas” photographs. Since she began to dedicate herself to motherhood, her daughters have become the central subject of her photographs. Not only because she captures their growth, but also because she is interested in the spontaneity of children’s world of play and the mystery of adolescence, in the documentary series “Once upon a time” and, more recently, “Interiors”. The author’s daughters also serve as models in her latest work in progress, “La Fortuna”. With this series, Jitka returns to the topic of intertextuality after many years with more universal imagery, such as tarot cards.
During these last fifteen years, she has also worked on some shorter sets that return to her characteristic themes (which were also the subject of her theoretical thesis): Mask and disguise in photography. These topics are also reflected in her series “Ornament Y” (2012) and “Locaciones” (2013–2024).
•
Jitka Teubalová (narozená v Ivančicích v České republice) studovala v Brně a ve Slezsku, deset let žila v Praze a více než patnáct let žije v Buenos Aires v Argentině. Jinými slovy, je to fotografka, která je propojena dvěma světy: českou kulturou, odkud pochází a cítí se její součástí, a argentinskou kulturou, která ji přijala a živí skrze její odlišnosti. To je nezbytné pro pochopení její perspektivy, citlivosti a témat, která ji v průběhu let přitahovala a zároveň se průběžně měnila.
Během studia fotografie, které se shodovalo s jejím životem v Praze, Jitka pracovala s intertextualitou a zabývala se „latinskoamerickými“ tématy, což se odrazilo v autoportrétech podle obrazů Fridy Kahlo či mexické loterie. V té době stále fotila analogovým fotoaparátem, vyvolávala své fotografie a ručně do nich zasahovala. Ještě během studentských let se jí narodila první dcera Ema a tato okolnost, mateřství, ji vedla k prozkoumání tématu madon, nikoli z historického hlediska, ale spíše k reinterpretaci této ikonografie ze současné perspektivy. Tato série portrétů a autoportrétů, (tentokrát už digitální) kterou nazvala „Ona“,čímž zbavila obrazy náboženských podtónů a která oslavovala posvátnost mateřství, měla silný dopad na její okolí a byla vystavována v několika městech a zemích. Součástí byla edice fotografií ve formě „kartiček“, použitých v performanci, kterou předvedla v metru v Buenos Aires, s názvem „Madonky Underground“. V sérii můžeme vidět stopy západní ikonografické tradice, ale také specifický přístup k portrétování a stálou (jak je patrné již v předchozích dílech) pozornost věnovanou scéně, kostýmům a osvětlení.
Po třech letech práce na projektu „Ona“ se Jitka s rodinou přestěhovala do Buenos Aires, kde žije a pracuje dodnes. Krátce poté (v roce 2010) otěhotněla se svou druhou dcerou Ludmilou, která byla zvěčněna v jedné z jejích posledních fotografií „madon“. Od chvíle, kdy se začala věnovat mateřství, se její dcery staly ústředním tématem jejích fotografií. Nejen proto, že zachycuje jejich růst, ale také ji zajímá spontánnost dětského světa her a tajemnost dospívání, v dokumentárních souborech “Bylo nebylo” a v poslední době „Interiéry“. Autorčiny dcery stojí modelem také v jejím nejnovějším rozpracovaném díle „La Fortuna“. Touto sérií se Jitka po mnoha letech vrací k tématu intertextuality s univerzálnější obrazností, jako jsou tarotové karty.
Během těchto posledních patnácti let se věnovala i kratším souborům, které se vracely k jejím charakteristickým tématům (které byly také předmětem její teoretické diplomové práce): Maska a převlek ve fotografii. Tato témata se odrážejí také v jejích sériích „Ornament Y“ (2012) a „Locaciones“ (2013–2024).
