TRACE OF US – tisková zpráva
Výstava Sisters in Photography & Female Photoclub
Od saského Manchesteru po postkomunistickou krajinu:
výstava přináší ženský pohled na proměny Evropy
V rámci projektu Evropské hlavní město kultury 2025 hostí Chemnitz výstavu Trace of Us, která propojuje více než třicet fotografek z České republiky a Německa. Jejich práce reflektují proměny po roce 1989, sdílenou historii i rozdílné zkušenosti žen žijících na obou stranách někdejší železné opony. Výstava se stává vizuálním dialogem o paměti, těle a identitě v proměnné krajině střední Evropy. Prostřednictvím osobních i rodinných příběhů zachycují, jak se proměny po roce 1989 otiskly do krajiny, těl i obrazů. Od intimních autoportrétů přes práci s archivem až po krajinné záznamy vzniká mnohovrstevnatý dialog mezi generacemi a kulturami, který překračuje hranice někdejšího Východu a Západu.
Místem výstavy je Chemnitz, město s průmyslovou minulostí, které po období útlumu hledá novou identitu a dnes nese titul Evropské hlavní město kultury 2025. Stejně jako celý region Sasko a severní Čechy i Chemnitz sdílí složitou historii česko-německého sousedství: od textilního a strojírenského boomu 19. století přes poválečné vysídlení až po deindustrializaci po roce 1989. Výstava tuto historii nevnímá jako minulost, ale jako živou vrstvu, která formuje současné vztahy i vizuální jazyk obou zemí.
Výstava tematizuje rozdílné zkušenosti žen ve východní a západní Evropě a sleduje, jak se jejich role proměňovaly v průběhu posledních desetiletí. Zatímco v socialistických státech – včetně někdejší ČSSR a NDR – stát prosazoval vysokou zaměstnanost žen, rozvíjel síť školek a jeslí a kladl důraz na pracovní výkon, zároveň od nich očekával, že zůstanou hlavními pečovatelkami v rodině. Tato „dvojí směna“ se stala součástí každodenní zkušenosti, rytmu času i obrazu ženského těla.
Na západ od železné opony se ženské role měnily pomaleji a výrazněji až s nástupem feministických hnutí 70. a 80. let, která prosazovala rovnost, seberealizaci a svobodu rozhodování. Po roce 1989 se tyto dva světy opět setkaly – tentokrát ve společnosti otevřené, ale poznamenané novými ekonomickými a společenskými tlaky. Transformace, globalizace i proměny práce znovu přepsaly pojetí rodiny, intimity a ženské autonomie.
Dnešní ženská identita proto nevytváří jeden jednotný model, ale mozaiku rozdílných zkušeností – mateřství i bezdětnosti, migrace i návratů, queer perspektivy, samoty i nových forem blízkosti. Právě tato rozmanitost dává výstavě její sílu. Trace of Us se stává prostorem sdílení a porozumění – místem, kde se osobní příběhy propojují s kolektivní pamětí a kde vzniká nová mapa ženské zkušenosti napříč Evropou.
Autorky a přístupy
Rozmanitost přístupů vystavujících autorek ukazuje, že ženská zkušenost může být vyjádřena mnoha vizuálními jazyky – od dokumentárního záznamu přes inscenovanou scénu až po práci s rodinným archivem či krajinou.
Česká fotografka Lenka Grabicová ve svém projektu Anti Baby Cycle mapuje osudy žen, které v minulosti podstoupily nucenou sterilizaci – zákrok, jenž měl v Československu od 70. let umožnit kontrolu porodnosti a byl často prováděn bez plného souhlasu pacientek, zejména z řad romských žen. Grabicová zpracovává jejich výpovědi a dobové dokumenty s citlivostí, která otevírá otázky tělesné autonomie, státní moci a zneužívání zdravotnických praktik k sociálnímu inženýrství.
Dita Pepe se od roku 1999 dlouhodobě věnuje tématu autoportrétu, které zpracovává originálním způsobem. Ve svých fotografiích vstupuje do různých rolí a vztahů, často s lidmi z blízkého i vzdáleného okolí, čímž zpochybňuje hranici mezi dokumentem a inscenací, mezi osobním a univerzálním. Její projekt klade otázky po identitě, vztazích a prostředí, které nás formuje – i po tom, jak se sami proměňujeme skrze kontakt s druhými.
Česko-německá fotografka Kateřina Sýsová ve svých inscenovaných projektech zkoumá kulturní symboly jako nositele významu. Pro výstavu vytvořila komorní pokojíček – prostor mezi snem a realitou, v němž se potkává kolektivní paměť, ženské klišé a hranice mezi veřejným a soukromým. Její práce propojuje humor, ironii a citlivou introspekci, které proměňují každodenní předměty v metafory identity.
Výstava zahrnuje i dokumentární přístupy a práci s krajinou jako nositelkou paměti. Německá fotografka Iona Dutz se ve svém projektu Glas – Handlungen & Resonanzen (Sklo – akce a rezonance, 2024) vrací do Horní Lužice, regionu spojeného s tradicí sklářského průmyslu. Ten byl po sjednocení Německa z velké části zničen, avšak v životech místních lidí zůstal jako symbol paměti a naděje. Dutz zkoumá osudy žen, které zde pracovaly – včetně svých vlastních rodinných příbuzných – a prostřednictvím fotografií a zvukových koláží zachycuje, jak se průmyslové dědictví otiskuje do každodenního života i kulturní identity regionu.
Projekt vznikl díky propojení dvou spolků – Female Photoclub (DE) a Sisters in Photography (CZ). Oba kolektivy dlouhodobě podporují viditelnost a rovnoprávnost žen ve fotografii. Kurátorkami výstavy jsou Sandy Becker a Anna Crhová. Výstava se koná v prostorách GaragenCampusu, bývalého tramvajového depa přetvořeného v kulturní centrum.
Výstava Trace of Us se odehrává v Chemnitzu, městě s výraznou průmyslovou minulostí, které bylo v 19. století přezdíváno „Saský Manchester“. Právě tehdy vznikaly silné hospodářské i kulturní vazby mezi Saskem a českými zeměmi – proudily sem suroviny, technologie, ale i myšlenky a pracovní síla, a obě oblasti sdílely podobný rytmus industrializace. Dnes se Chemnitz znovu stává místem transformace – městem, které hledá novou identitu mezi minulostí a budoucností. Výstava probíhá v prostoru Garagencampus, který tuto proměnu ztělesňuje: z někdejší opravárenské dílny se stal živý kulturní a vzdělávací hub, kde se spojuje experiment, kreativita a dialog mezi generacemi i zeměmi.
Fotografky:
Natalie Bleyl, Eva Bystrianská, Katharina Dubno, Iona Dutz, Lenka Grabicová, Stephanie Grobe, Ella Hartung, Jolana Havelková, Juliane Herrmann, Tereza Jobová, Joanna Kischka, Paulina Knebel, Mandy Knospe, Tereza Kopelentová, Sévérine Kpoti, Michaela Pospíšilová Králová, Kate Kuklinski, Franziska Kurz, Wlasta Laura, Eva Mořická, Dita Pepe, Lucie Petrůjová, Bára Prášilová, Amelie Sachs, Gabriela Sauer Kolčavová, Tanja Schnitzler, Alena Sternberg, Kateřina Sýsová, Petra Vlčková, Simone Wenth, Angelika Zinzow
Kurátorky:
Sandy Becker & Anna Crhová
Termín výstavy:
8. – 23. listopadu 2025
Vernisáž:
7. listopadu 2025, 19 hodin
Otevírací doba:
ČT & PÁ: 15 – 20 hodin
So & Ne: 12–20 hod.
Po–St a 13. 11. je výstava uzavřena
Místo:
Garagen-Campus
Zwickauer Str. 164
09116 Chemnitz
Dernisáž:
22. listopadu 2025, 17–20 hodin
Kontaktní informace:
Kateřina Sýsová
+420 721 152 754
katerina.sysova@gmail.com
Grafický design:
Cindy Kutíková & Jiří Mocek
www.permanent-office.com
Sponzoři:
Kulturní nadace Svobodného státu Sasko | Německá-česká nadace pro budoucnost | České ministerstvo kultury
Kdo jsme:
Female Photoclub byl založen v roce 2017 a od roku 2020 je registrovaným spolkem sdružujícím profesionálně působící FLINTA* fotografky a fotografy. S přibližně 500 členkami a členy v devíti městech a regionech usiluje klub o větší viditelnost marginalizovaných perspektiv, rovnost v oblasti fotografie a o rozmanitý vizuální jazyk.
Kolektiv Sisters in Photography vznikl v roce 2023. Skupinu tvoří české fotografky, které spojuje společná vášeň pro fotografii, kreativní hru, experimentování a výzkum. Jejich cílem je vzájemná podpora a reprezentace uměleckých fotografek v zahraničí.
www.femalephotoclub.com / www.sistersinphotography.com
Tisková zpráva, plakát k výstavě a fotografie ke stažení zde.
Tiskové fotografie a plakáty k bezplatnému použití při reportáži o výstavě s uvedením autorských práv.
Fotografie výstavního prostoru
Fotografie autorek
